Úmysly apoštolátu modlitby

Úmysly Apoštolátu modlitby na rok 2019 (pdf)

Úmysly Svatého otce Františka pro rok 2019
svěřené Celosvětové síti modlitby s papežem

(Apoštolátu modlitby)

Leden
Evangelizační úmysl
Mladí lidé a příklad Panny Marie
za mládež, především za mladé v Latinské Americe, aby podle příkladu Panny Marie odpovídali na volání Pána a ohlašovali světu radost evangelia.
Národní úmysl
– Ať se církev stává v naší zemi znamením naděje pro budoucnost.
Únor
Všeobecný úmysl
Obchod s lidmi
– za velkodušné přijetí obětí nezákonného obchodování s lidmi, nucené prostituce a násilí.
Národní úmysl
– Ať je naše víra pro hledající pravdivým svědectvím živého vztahu s Bohem.
Březen
Evangelizační úmysl
Za uznání práv křesťanských společenství
– za křesťanská společenství, zejména ta, která jsou vystavena pronásledování, aby zakoušela Kristovu blízkost a jejich práva byla uznána.
Národní úmysl
– Ať dokážeme milovat bližního po vzoru lásky Boží, která je ochotna obětovat se až do krajnosti.
Duben
Všeobecný úmysl
Lékaři a jejich spolupracovníci ve válečných oblastech
– za lékaře a humanitární pracovníky přítomné ve válečných oblastech, kteří nasazují vlastní život pro záchranu života druhých.
Národní úmysl
– Ať pokoj, který Ježíš Kristus po svém zmrtvýchvstání daroval svým učedníkům, dokážeme šířit do svého okolí.
Květen
Evangelizační úmysl
Církev v Africe – kvas jednoty
– za církev v Africe, aby se přičiněním vlastních členů stala kvasem jednoty mezi národy a znamením naděje pro celý tento světadíl.
Národní úmysl
– Ať v našich rodinách i farnostech vládne atmosféra laskavosti a vzájemného přijetí.
Červen
Evangelizační úmysl
Životní styl kněží
– za kněze, aby tím, že se zavazují ke skromnému a pokornému životu, aktivně projevili porozumění a podporu těm nejchudším.
Národní úmysl
– Ať jsou křesťané vnímaví k trpícím i chudým a ti, kteří jim slouží, ať mají dost pokory a trpělivosti.
Červenec
Všeobecný úmysl
Poctivost v soudnictví
– aby všichni, kdo spravují soudnictví, jednali poctivě a aby nespravedlnost, přestože ve světě i vítězí, neměla poslední slovo.
Národní úmysl
– Ať všichni lidé mají možnost odpočinku pro tělo i pro duši a ať všude objevují radost z Boží blízkosti.
Srpen
Evangelizační úmysl
Rodiny – školy lidského zrání
– aby se rodiny zásluhou života modlitby a lásky stávaly stále více „školami“ skutečného lidského zrání.
Národní úmysl
– Ať věrnost, láska a odpovědnost doprovázejí všechny manžele, stejně jako vytrvalost při společné modlitbě v rodinách.
Září
Všeobecný úmysl
Ochrana moří a oceánů
– aby politici, vědci a ekonomové společně pracovali pro ochranu moří a oceánů.
Národní úmysl
– Ať jsou děti a mladí lidé otevření pro poznání Boha i svého místa ve světě a mají k tomu dost odhodlanosti i sebeovládání.
Říjen
Evangelizační úmysl
Misijní jaro církve
– aby inspirace Ducha Svatého vedla církev k novému rozkvětu misií.
Národní úmysl
– Ať svatost kněží a tichost a obětavost všech Bohu zasvěcených svědčí světu o tom, že Bůh stačí pro naplnění života.
Listopad
Všeobecný úmysl
Dialog a smíření na Blízkém východě
– aby se v zemích Blízkého východu, v němž rozdílné náboženské skupiny sdílí tentýž životní prostor, zrodil duch dialogu, setkávání a smíru.
Národní úmysl
– Ať všichni naši zesnulí mohou plně zakoušet dobrotu Boží a my ať žijeme tak, že se budeme moci jednou radovat s nimi.
Prosinec
Všeobecný úmysl
Budoucnost těch nejmladších
– aby každá země připravila nezbytné odpovídající kroky pro zajištění budoucnosti nejmladší generace, především těch, kteří nepřiměřeně strádají.
Národní úmysl
– Ať se nám všem daří žít z moci Boží milosti a ať přinášíme dobré ovoce Božího Ducha pro tento svět.
Vatikán, 3. února 2018
František



Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc říjen 2018

– za jednotu církve proti Zlému, působícímu vzdálení od Boha a rozdělení křesťanského společenství
Měsíc říjen patří růženci a papež František, mající prst na pulsu doby, vyzývá všechny věřící, aby se ho v tomto měsíci modlili každý den. Máme se obracet k Matce Boží a archandělu Michaelovi, aby chránili církev od ďábla, který usiluje o rozdělení Boha a člověka – o rozdělení lidí mezi sebou. Také bolestné poznání rozsahu pohlavního zneužívání, zneužití moci a manipulace se svědomím jak ze strany kněží a zasvěcených osob, tak i laiků k tomu rozštěpení v poslední době přispělo – což využívá dovedně „úhlavního nepřítele lidské přirozenosti“ (Ignác z Loyoly, Duchovní cvičení, 136).
V křesťanské tradici má zlo různá pojmenování: Satan (žalobce, nepřítel), ďábel (pomlouvač, klevetník, ten, kdo rozděluje a zasévá nesváry). Biblická tradice hovoří o svůdci světa, otci veškeré lži, o Luciferovi, který představuje sebe jako anděla světla, vystupuje pod rouškou dobra, vede k podvodu a klamu. Jak jsme tedy viděli, zlo se ukazuje v různých převlecích, a tak ztěžuje a zabraňuje poslání církve – hlásání evangelia. Dokonce usiluje o to, aby evangelium bylo zneváženo a zhanobeno. Necháváme-li se bez boje spoutávat náruživostmi, které nás odvádějí od pravého života – přepychem, marnivostí a pýchou – pak ulehčujeme práci Zlému a snadněji nás uchvacuje. Zlý dokonce dokáže pomalu převrátit také naše zprvu dobré záměry, aby tak člověka postupně zatáhl do svých zpustlých záměrů.
Papež František v listě z 20. srpna 2018 napsal, že „trpí-li jeden, trpí všichni“. Když si skoro až zoufáme nad zraněními církve, prospěje nám, budeme-li se spolu s Marií „více věnovat modlitbě“ (Duchovní cvičení, 319) a usilovat o růst v lásce a  věrnosti církvi. Podobně, když v důsledku individuálních selhání v církvi zakoušíme bezútěšnost, prospěje nám modlitba, která nás učí „čelit různým znepokojením a útokům nepřítele“ (Duchovní cvičení, 320).

Proto Svatý otec vybízí všechny věřící k intenzivnější – osobní i společné – modlitbě během měsíce října, a to každodenní modlitbou růžence. Víme, že Panna Maria zůstala pod křížem, i když se apoštolové – až na jednoho – rozutekli. Ona nám pomůže, abychom i my pod Ježíšovým křížem setrvali. Proto papež dále žádá, abychom po každé modlitbě růžence připojili také nejstarší mariánskou modlitbu Pod ochranu tvou a modlitbu Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji. Archanděl Michael je knížetem nebeského vojska a ochráncem církve, protože „kdykoli se v něčem zvlášť projevuje podivuhodná moc, uvádí se, že je poslán Michael, jehož jméno je Kdo jako Bůh, aby se poznalo podle skutku i podle jména, že nikdo nemůže vykonat, co může vykonat svou mocí Bůh“. „Tehdy nastal na nebi boj: Michael a jeho andělé se dali do boje s drakem; drak a jeho andělé se postavili proti nim, ale neobstáli a přišli o svoje místo na nebi. Velký drak – starý had, nazývaný ďábel a satan, svůdce celé země – byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním“ (Zj 12,7–9).
Svatý otec prosí věřící celého světa o modlitbu, aby svatá Matka Boží chránila svým pláštěm církev před útoky Zlého, a zároveň ji vedla k vyznání vin, pochybení a zneužití, spáchaných v přítomnosti i minulosti. Vyznání vin a odpuštění povede k obnovení sil, které vezmou zlu expanzivní sílu.

Modleme se po každém růženci v měsíci říjnu:
Pod ochranu tvou se utíkáme, svatá Boží Rodičko. Neodmítej naše prosby v našich potřebách, ale ode všeho nebezpečí vysvoboď nás vždycky, Panno slavná a požehnaná! Paní naše, prostřednice naše, orodovnice naše, u Syna nám smilování vypros, Synu svému nás doporuč, k Synu svému nás doprovoď. Amen.

Svatý Michaeli, archanděli, braň nás v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým. Kníže nebeského vojska, svrhni božskou mocí do pekelné propasti satana a zlé duchy, kteří usilují o zkázu duší. Amen.


CELOSVĚTOVÁ SÍŤ MODLITBY S PAPEŽEM

Apoštolát modlitby, 2018

Září – Mladí lidé v Africe

Úmysl všeobecný: Aby mladí lidé afrického světadílu měli přístup ke vzdělání a práci ve vlastní zemi.

V Písmu je otec zobrazen jako dělník, který prací svých rukou zajišťuje hmotný blahobyt a pokoj své rodiny: „Budeš jíst z výtěžku svých rukou, bude ti blaze a dobře“ (Žl 128,2). Práce jako základní součást důstojnosti lidského života je zřejmá od prvních stránek Bible, kde se praví: „Hospodin Bůh vzal tedy člověka a usadil ho v zahradě Edenu, aby ji obdělával a chránil“ (Gn 2,15). Je to znázornění pracovníka, který přetváří hmotu a využívá energii stvořeného světa, a tak získává „chléb námahy“ (Žl 127,2) a vedle toho zušlechťuje sebe sama. Nezaměstnanost a nejistá práce se stává soužením, jak to připomíná Ježíš v podobenství o dělnících, kteří jsou nuceni nečinně sedět na návsi. Tento stav je žalostně přítomný v mnoha zemích, v nichž nedostatek pracovní příležitosti bolestně narušuje rodinný klid. Žijeme v bohaté zemi, máme možnost cestovat i do dalekých exotických zemí. Na každém z nás je, abychom neulpěli jen na zabezpečení sebe sama, ale učili se dívat dále. Stačí se podívat na děti, jak se tomu učí v iniciativě, která je dobře známá i u nás, Papežské misijní dílo dětí. Děti pomáhají dětem napříč kontinenty. Podporujme je v tomto zápalu.

Úmysl národní: Za odvahu ke každodennímu následování Pána i přes opakující se poklesky a nedokonalosti (srv. Žl 137/136/).

Kristus zavedl jako rozpoznávací znamení svých učedníků především zákon lásky a darování se druhým. Učinil tak jednoduchou zásadou, kterou máme projevovat navenek: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život“ (Jan 15,13). Učme se ve svém životě rozlišovat, že Ježíš vchází do našich životů jako vzkříšené a vítězné Srdce, a tak v našich životech účinně jedná: důvěrné přátelství s jeho Srdcem zjednává vítěznou Lásku: tedy že láskou naše nitro oplývá a láska vyzařuje do celého života, v němž dokáže tvořivě – milosrdenstvím a odpuštěním – vlévat balzám do otevřených ran.

Říjen – Poslání zasvěcených osob

Úmysl evangelizační: Aby u mužů a žen zasvěcených Bohu vzplálo misijní nadšení a byli nablízku chudým, vyhnancům a těm, kdo jsou umlčeni a nemají slovo.

Dnešní frenetický život vede k zavírání mnoha bran k setkáním, často ze strachu z druhého – vždycky však zůstávají otevřeny dveře nákupních center a spojení na internetu. – V zasvěceném životě tomu tak být nemá. Bratr a sestra, které mi Bůh dává, jsou součástí mého příběhu, jsou darem, který je třeba ochraňovat. Ať se tedy nestává, že bychom na obrazovku mobilního telefonu hleděli více než do bratrových očí nebo se zaměřovali na své programy více než na Pána. Jak to můžeme uskutečnit? Připomeňme si skutky tělesného milosrdenství: sytit hladové, dávat pít žíznivým, oblékat nahé, ujímat se lidí bez domova, navštěvovat nemocné, navštěvovat vězněné, pohřbívat zemřelé. Papež František nám však zároveň připomíná, že aby skutky milosrdenství byly skutečně plodné, je třeba se ponořit do Kristova tajemství. Vstoupit do tajemství Ježíše Krista je víc, znamená to nechat se obsáhnout propastí milosrdenství, kde slova nestačí, jedině objetím lásky. Lásky, která jej vedla na smrt pro nás. Hledět na Ukřižovaného, ikonu největšího tajemství stvoření a veškerenstva. Ukřižovaný Kristus je středem dějin i středem mého života.

Úmysl národní: Za takové poznání Pána Ježíše, které nám umožní plně se na něj spoléhat (srv. Žl 23/22/).

Kdy je naše poznání Pána pravé? Tehdy, dotýká-li se našeho srdce. Boží dítě je chrámem Ducha Svatého. Nemusíme se obávat říci: jsem jako živý svatostánek, protože jeho Srdce je mezi námi. A tak kamkoliv se dostaneme, kdekoliv jsme, všude tam působí Ježíšovo Živé Srdce – „pohyblivý“ svatostánek – a rozdává život a lásku. Církev v měsíci říjnu skládá poklonu Marii a nazývá ji tota pulchra, celá krásná: je prvním „živým svatostánkem“. Prosme Pannu Marii, aby nám vyprosila dar čistoty v plnosti – dar, který jako zdroj skryté vnitřní útěchy naše srdce upevní, ujistí a dodá mu odvahu.

Listopad – Ve službě míru a pokoje

Úmysl všeobecný: Aby jazyk srdce a dialogu vždy převážil nad jazykem zbraní.

Dialog není možný bez uspořádání smyslů, které – jsou-li napájeny stravou, kterou ďábel nabízel Kristu hned na počátku jeho veřejného života – pod vlivem touhy po bohatství, síly marnivosti a pýchy, našich planých snů nám kradou schopnost stát před druhým a naslouchat mu. Nejsou to tato tři slova – bohatství, marnivost, pýcha – která mě před druhým uzavřou nepřekročitelnou branou? Někdy dialog může začít třemi prostými slovy: prosím, děkuji, odpusť. Vyplatí se tedy položit si otázku: do jaké míry jsme si vědomi těchto pokušení sami u sebe? Do jaké míry jsme si zvykli na životní styl, který považuje bohatství, marnost a pýchu za zdroj a sílu života? Do jaké míry věříme tomu, že péče o druhého, naše starost a péče o chléb, dobré jméno a důstojnost druhých jsou zdrojem radosti a naděje?

Úmysl národní: Aby naše představa o Bohu vycházela ze zjevení obsaženého v Písmu a utvářela nás v radostné a svobodné Boží děti (srv. Žl 115/113B/).

Panna Maria měla ve zvyku naslouchat Bohu a setrvávat s ním. Jejím tajemstvím bylo Boží Slovo – byla blízká Božímu Srdci a poté přijala jeho tělo do svého lůna. Maria naplnila svůj život krásou, protože zůstávala s Bohem a za všech okolností s ním rozmlouvala. Klademe si otázku, jak Boží slovo rezonuje v nás? Stačí k tomu velmi málo! Když se v církvi čte Písmo svaté, Bůh sám mluví k svému lidu a Kristus, přítomný svým slovem, hlásá radostnou zvěst. Kolikrát jen se během čtení Božího slova začínáme rozhlížet kolem a komentovat svoje okolí? Když zní Boží Slovo – čtení, žalm a evangelium – máme otevřít srdce, protože k nám promlouvá sám Bůh, a nemyslet na něco jiného či mluvit o něčem jiném. Někdy stačí jen více pozornosti, abychom v sobě živili radost z blízkosti Boží, ze slyšení Slova.

Prosinec – Ve službě předávání víry

Úmysl evangelizační: Aby všichni, kdo slouží při předávání víry aktivně, v dialogu se světem kultury nacházeli jazyk vhodný pro naši dobu.

Srdce je někdy tak omotáno světskými starostmi a bolestmi, že již není jediného místečka ani prostoru k jakékoliv úlevě – všude, ze všech stran jsou jen zranění a rány, trny, které píchají. V německém Augsburku uctívají Pannu Marii rozvazující uzly. Nacházíme se v situacích, které připomínají zamotané tkaničky, které ne a ne rozvázat. To je tehdy, když máme jen světské starosti. Krásně to komentuje sv. Irenej: „Uzel vzniklý neposlušností Evy byl rozvázán poslušností Marie; co zauzlila panna Eva nevěrou, to rozuzlila Panna Maria vírou.“ Nebojme se přistupovat ke všem zauzleným situacím s vírou, totiž s tím, že Otec se na mne dívá jako na své dítě a ví o všem, co jsem a co mám. Víra aktivně začíná prosbou dítěte k Otci. A přímluvná modlitba otevírá v našem srdci rozměr dětství vůči Otci, který tak v nás může mocně působit.

Úmysl národní: Aby křesťané pěstovali ve svém srdci hlubokou touhu po živém Bohu (srv. Žl 63/62/).

Čas bolesti, utrpení a oběti je časem milosti, kdy Ježíš v nás tvoří nebeský život! Nebeský život, který do nás Ježíš vlévá, prožíváme jak ve stavu útěchy, kdy vnímáme (a stále více do toho dorůstáme) naprostou jistotu, že nyní se děje to, co Bůh s námi vždy zamýšlel – zcela se na nás plní jeho svatá vůle; tak ve stavu neútěchy, kdy zakoušíme zase to, že jsme ještě stále na zemi – prožíváme tedy svou lidskou nedokonalost a omezenost. Ale jsme milováni!

Reklamy